Kostel sv. Václava
Výstavba kostela sv. Václava v areálu psychiatrické léčebny byla zahájena roku 1911. Secesní budovu s věží zakončenou bání navrhnul architekt Václav Roštlapil a stavěla stavební firma V. Nekvasil. Při výstavbě však pomáhali také váleční zajatci z Francie a Itálie. Kostel byl dokončen roku 1914 a dne 17. prosince tohoto roku byla do základního kamene uložena zakládací listina. Slavnostní vysvěcení proběhlo 1. listopadu 1919 pražským arcibiskupem ThDr. Janem Sedlákem. Pak byl předán do užívání nejen věřícím v léčebně, ale i obyvatelům Bohnic.
Za 2. světové války sloužila kopule kostela jako orientační bod pro letecké útoky spojeneckých armád, a proto se uvažovalo o zboření věže, ke kterému naštěstí nedošlo.
V 50. letech 20. století byl kostel odsvěcen. Přešel do správy ministerstva národní obrany, bylo odvezeno všechno vybavení a v letech 1951 – 1956 sloužil jako stanoviště protivzdušné obrany.
Desítky let kostel sloužil jen jako skladiště brambor, obilí, nábytku a různého materiálu a byl vážně poškozen.
Roku 1990 byl kostel vyklizen a byla zahájena jeho rekonstrukce. Nově vysvěcen byl na Den nemocných dne 11. února 1993.
Kostel je secesní, zvnějšku zdobený obrazy od malíře Hlavína barevnými figurálními okny. Je 44 metrů dlouhý a až 26 metrů široký. Jeho dominantou je 55 metrů vysoká hranolová věž o stranách 8 ×8 metru zakončená měděnou bání s lucernou a křížem. Kostel má dvě lodě, jednu hlavní a jednu příčnou. Maximální výška klenby dosahuje 16,5 metru. Je dekorován štukaturami od profesora Celdy Kloučka a freskami evangelistů od malíře Obrovského, od nějž pochází také oltář a obraz sv. Václava. K vidění jsou zde sochy sv. Damiána a Kosmy od sochaře Hergesela mladšího a mramorová socha Panny Marie od sochaře Úprka.
