Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla patří mezi nejstarší křesťanské kostely v Čechách. Byl založen již ve 12. století vyšehradským proboštem Gervasiem. Byl postaven u důležité obchodní stezky vedoucí ze severu do Prahy. Kostel byl kamenný, románský, jednolodní a s půlkruhovou apsidou přistavěnou na východní straně. Měl rozměry pouhých 13,2×5,7 metru. Vstupovalo se do něj z jihu přes předsíň, ze které se vcházelo do sakristie. Zasvěcen sv. Petru byl 30. května 1158 pražským biskupem Danielem. Ceremonie se zúčastnil i král Vladislav I. a královna Judita. Do oltáře byly tehdy uloženy ostatky svatých, které byly důkazem o vysvěcení. Z roku 1158 pochází také dochovaná pergamenová zakládací listina, takzvaná autentika. V okolí kostela byl zřízen hřbitov.
Zřejmě v 1. polovině 14. století byla u kostela zřízena fara. Ve 14. století byl zřejmě kostel znovu vysvěcen a byl zasvěcen sv. Petru a Pavlu.
Z roku 1638 pochází nejstarší kostelní zvon od zvonaře Stanislava. Za třicetileté války byl kostel vypleněn a vážně poškozen. V soupise nemovitého majetku z let 1653 – 1655 se zdejší kostel uvádí jako pustý. Pak však byl kostel zrekonstruován a roku 1673 znovu vysvěcen. Ze 17. století však také pochází dochovaná bohnická matriční kniha. Na památku velkého moru v Čechách byla kamenná nádoba na svěcenou vodu, takzvaná kropenka, ozdobena roku 1680 nápisem.
Roku 1735 získal kostel novou křtitelnici od cínaře Funda. V roce 1736 byla obnovena bohnická fara a bylo k ní přiřazeno několik okolních obcí. Roku 1772 získal kostel další zvon od Joana Kubeše a následujícího roku třetí. Dne 18. února 1790 byla při rozebírání starého hlavního oltáře nalezena olověná truhla, ve které se nacházela pergamenová zakládací listina.
Roku 1805 proběhla rozsáhlá pozdně barokní přestavba, při které kostel získal dnešní vzhled. Z původní stavby bylo ponecháno pouze zdivo v okolí vchodu. Kostel byl vybudován na půdorysu řeckého kříže – k hlavní lodi se připojují dvě obdélníková boční křídla. Kostel je zaklenut mělkou klenbou. V západním průčelí byla vybudována nízká věž. V roce 1807 byl boční oltář vyzdoben oltářním obrazem Krista na kříži od Josefa Berglera. Roku 1832 byl třetí zvon přelit Karlem Bellmanem. Z roku 1869 čtvrtý kostelní zvon. Někdy po roce 1871 podemlela voda tehdejší okna v apsidě, která pak byla nahrazena novými.
Na počátku 20. století dostal kostel nové varhany. Během první světové války však přišel o tři své zvony, které byly z věže odstraněny a předány na válečné účely. Nový zvon o hmotnosti 145 kilogramů nazvaný sv. Petr a Pavel byl pořízen roku 1922. V následujícím roce získal kostel zvon sv. Václav o hmotnosti 97 kilogramů a zvon Panna Maria o hmotnosti 40 kilogramů. Během druhé světové války však byly i tyto zvony odstraněny a ve věži zbyl jen takzvaný umíráček. V letech 1948 – 1952 byl kostel vyzdoben sochami od sochaře Františka Kotrby a křížovou cestou od jeho ženy akademické malířky Vilmy Vrbové Kotrbové. V roce 1991 byla opravena střecha. Na konci roku 1999 byly do věže umístěny nové zvony – sv. Petr o hmotnosti 200 kilogramů a sv. Pavel o hmotnosti 150 kilogramů.
Dne 1. ledna 2000 se poprvé rozezněly nové kostelní zvony. Na počátku 21. století také proběhla rekonstrukce kostela. Zvětralé omítky byly nahrazeny sanačními a záměrně zůstaly odkryty zbytky původního zdiva na obou stranách lodi kostela.
Kostel je barokní na půdorysu řeckého kříže se 40 metrů vysokou věží v západním průčelí, která ukrývá zvon. Je zaklenut valenou klenbou a vyzdoben barokním oltářem pocházejícím z kláštera v Plasích u Plzně. Oltář je ozdoben obrazem sv. Petra a Pavla od Františka Tkadlíka a sochami sv. Šebestiána a sv. Rocha. Boční barokní oltář zdobí oltářní obraz Krista na kříži od Josefa Beglera a soška Panny Marie Lourdské. Nachází se zde také křtitelnice z roku 1735, kamenná kropenka s nápisem upomínajícím na velký mor. V jižní části kostela je hrobka majitelů bohnického dvora Osbornových.
Autentika je dnes uložena v Archivu hlavního města Prahy. Je nejstarší listinou zde uloženou a je kulturní památkou.
